Jdi na obsah Jdi na menu
 


Zpravodaj fanklubu Divadla Broadway - Říkají mu Bubo

26. 10. 2006

 Říkají mu Bubo

BROADWAY PAMATUJETE OD POČÁTKU DIKY KLEOPATŘE, ALE
POKUD VÍM, TAK REBELY JSTE NEDĚLAL... CO SE STALO ?

Dal jsem si pauzu s tancováním. Vlastně jsem byl
rozhodnut, ze skončím.


A TO Z DŮVODU ??
Musím přiznat, že tuto profesi nepovažuji za nějakou
životní výhru. Důvod je prostý. Pominu-li nějaké možné
zranění, tak je to každopádně profese, která končí
hrozně brzy. To je ten základní průšvih. Ve chvíli,
kdy se musíte postarat o rodinu, tak je potřeba koukat
taky na to, jak je uživit. A k tomu dnes tancování
nestačí.


NAKONEC JSTE SE ALE VRÁTIL...
A to přesto, ze příprava muzikálu představuje tři
měsíce intenzivního zkoušení v  podstatě bez výdělku.
tak mně se podařilo přežít s černým divadlem. Výhodou
teto profese je, že do práce chodíte v podstatě
večer. A přes den máte volno k tomu, abyste se
ohlížel po jiných, jistějších zdrojích obživy.

Obrazek


VE VAŠEM PŘÍPADĚ PŮJDE O JAKÝ DRUH OBŽIVY ? JESTLI TO
TEDY NENÍ TAJNÉ... ALESPOŇ PROZRAĎTE, JESTLI TO BUDE I
NADÁLE V RÁMCI BRANŽE..?

Jsou dvě možnosti a je to hodně o náhodách, o
penězích. Mam skutečně plán, který by byl úplně mimo
tuto branži, ale jde o relativně velké sousto - je to
druh menšího podnikání. Sice ze mě asi nikdy nebude
milionář, ale budu vědět, že se nevyhodím a že prostě
nějak přežijem. Rozhodně to bude jistější než tato
profese, kdy nemůžete věřit jednomu příjmu a musíte
sedět minimálně na dvou židlích.


PŘESTO JSTE SE NA NI DAL, TENTO ROZHOVOR DĚLÁME NA
ZÁKLADĚ KONKRÉTNÍ OBJEDNÁVKY FANOUŠKŮ, TAKŽE NĚJAKÝ
VZTAH K OBORU MÁTE...?

Tak jistě, že je... či spíše byl. Já už to opravdu
dělám tak dlouho, že z původního koníčka se stala
především ta práce. Zní to možná tvrdě, ale muzikály
jsou také v podstatě fabriky.


PĚKNĚ NAČANČANÉ...
No jasně, atmosféra jeviště je neopakovatelná. A v tom
to právě je-když vyjdu na to jeviště, tak ze mě
spadne jakýkoliv chladný kalkul a prioritou pro mě
zůstává, aby mi ten výkon divák věřil! Samozřejmě, že
jsou chvilky, kdy si člověk i během představení musí
nepozorovaně zašprýmovat,ale když jsou na radě velké
akce-jako šermy ap., tak mi to prostě nedá a šiju do
toho hlava nehlava.